Soustředění na Islandu
23. 04. 2019
Z Eindhovenu jsme odlétali v pondělí brzy ráno. Odpoledne jsem si šla zaplavat na „vyplavávacích“ 6 kilometrů a dobalila si věci na týdenní pobyt na Islandu. Chtěla jsem spojit jak trénink s islandskou znakařskou (Eyglo Gustafsdottir – 8.místo na OH v Riu 2016 na 200 znak), tak i trochu s její pomocí Island poznat. A protože jsem často pryč, byla jsem ráda, že se mnou mohl jet i Kryštof. I když čekání na mě, až doplavu trénink, byl pro něj trochu „oprůzek“. :-)
Na
Island jsme přiletěli v úterý k večeru a čekal nás docela „mordor“.
Hrozná zima, šílený slejvák, velký vítr. Měli jsme štěstí, že jsme přistáli.
Trochu nás to vystrašilo, aby tak nebylo celý týden. Hned ve středu jsme s Eyglo
daly první trénink, trochu závodního tempa a potom jsme šli na prohlídku
Reykjavíku. V hlavním městě prý žije 2/3 obyvatel Islandu, vězňové jsou na
čekací listině do vězení, protože mají přeplněno. Na Islandu nemají armádu,
policajti nejsou ozbrojení. Je lepší udělat si svačinu než jíst v restauracích,
pokud nevlastníte zlatý důl. Island není členskou zemí EU, aby prý Islanďané
mohli jezdit v obrovských amerických autech, které teda musí mít obrovskou
spotřebu. Ta se na Islandu moc nevyplatí, protože za litr benzínu dáte
v přepočtu 47 korun :-( Po tréninku nás pozval pan Gustaf na večeři.
Vaření je jeho koníčkem a teda museli jsme říct – klobouk dolů. Připravil pro
nás asi 6 druhů mas, několik druhů ryb, několik zálivek, několik salátů a mnoho
příloh. Říkal, že od stolu nesmíme odejít, musíme se odvalit. To vysvětluje
velký vzrůst všech jeho 5 dětí. :-)
Další
dny následovaly tréninky v kombinaci s poznáváním krás Islandu. Téměř
nedotčená příroda pokropená každodenním deštěm. Když se ale vyčasilo, bylo to
nádherné. Objeli jsme skoro celý Island kromě jeho východní části. Splnilo se
mi tam velké přání, a to vidět velryby. Na hodinové projížďce lodí jsme jich
viděli spoustu. Ještě jsem doufala, že zahlédneme z rozumného odstupu ledního
medvěda, ale ten se na Island prý dostane pouze náhodou, když sem na ledové kře doplave z Grónska. Jen ho tu tedy nečeká nic jiného než smrt, aby
neohrožoval místní obyvatelé a také ovce, kterých je na Islandu údajně více než
lidí.
